Historie letiště v Českých Budějovicích
Letiště České Budějovice

V první třetině 20. století zažívalo letectví bouřlivý rozvoj, srdnatým mužům už zdaleka nevyhovovalo, že mohou své báječné létající stroje využívat jen na několik týdnů po žních, a to jen když majitelé pozemků dovolí. Vedení Aeroklubu České Budějovice se proto rozhodlo pro výstavbu nového letiště nedaleko města. Počátkem 30. let byly vybrány pozemky v katastru obce Planá. Garantem výstavby letiště se stalo město České Budějovice, které pozemky bezodkladně pronajalo československému státu. V roce 1932 ale nepřišla ze státního rozpočtu ani koruna, tak město využilo nezaměstnané. Českobudějovický Pomocný sbor uvolnil prostředky na výplaty pro asi 80 dělníků a 6. prosince 1932 začaly první výkopy. Pracovní morálka nebyla nijak vysoká a ani počasí nebylo příliš příznivé, proto hodnota úprav neodpovídala prostavěné částce.

Práce na úpravě letištní plochy byly dokončeny 21. května 1935. Bylo ale ještě nutné dostavět příjezdovou komunikaci, letištní komunikace, provést odvodnění, konečnou úpravu ploch a výstavbu objektů. Závěrečná kolaudace se nakonec uskutečnila 13. prosince 1937. 26. a 27. června 1937 se konalo slavnostní otevření 3. hangáru Aeroklubu České Budějovice, které bylo spojené se slavnostním otevřením a leteckým dnem. Toto datum lze považovat za oficiální otevření Letiště České Budějovice.

Vojenský provoz na českobudějovickém letišti

27. června 1937 se v Plané na leteckém dni poprvé představili vojenští letci. 22 000 diváků shlédlo mimo jiné útok letadel Letov Š-328, napadení bombardéru rojem stíhaček Avia B-534 a vrcholnou akrobacii trojice Novák, Široký, Hubáček na letadlech Avia Ba-122.V roce 1938 byla na letiště převelena 2. průzkumná a lehká bombardovací letka perutě I/1 Leteckého pluku 1 „TGM“ z Prahy. Samostatnou kapitolou v historii českobudějovického letiště jsou četnické letecké hlídky. Byly zřízeny v roce 1935 jako důsledek nárůstu fašismu a zvyšujícího se napětí ve společnosti. Vzhledem ke stoupajícímu počtu narušení vzdušného prostoru v jihočeské oblasti byla v dubnu 1938 detašována jednotka četnických leteckých hlídek na letiště Planá, do svého zrušení 15. března 1939 měla několik úspěšných zásahů.

Éra luftwaffe

Čistě vojenskou základnu udělala z civilního letiště v Plané až německá branná moc. Letiště bylo od počátku protektorátu využíváno k výcvikovým účelům. Činnost Luftwaffe byla ukončena 4. května 1945, kdy zbytek letuschopných strojů různých typů doplněných posledními zbytky benzínu odstartoval směrem k Passovu.

Osvobození

V květnových dnech roku 1945 přešlo letiště opět pod české velení. Už 8. května byla vyhlášena mobilizace a z nastoupených záložníků byla vytvořena stráž a velitelství. V červnu téhož roku byla dokonce zřízena 2. Letištní peruť, jejímž cílem bylo odminování techniky a budov, ochrana před rabováním a krádežemi a provedení inventarizace leteckého materiálu. Jedním z úkolů letištních perutí byla organizace a provádění oprav a zde se začala psát historie leteckých opraven na letišti v Plané, která trvala po celou vojenskou historii letiště až do roku 2004.

Letecké útvary po osvobození

Dne 13. 8. 1945 Čs. Wing ve složení 310., 312., 313. sqn přistál na Ruzyni. 312. sqn pak přistála 22. 9. 1945 na letišti Planá u Českých Budějovic. Přivítání bylo bouřlivé, o čemž svědčí dobové fotografie. 5. května 1946 byla uspořádána vojenská přehlídka na náměstí v Českých Budějovicích a odpoledne se konal první poválečný letecký den. Ve dnech 7. – 8. 9. 1946 se oslavovalo 6. výročí založení 312. sqn a při té příležitosti byl odhalen první po válce postavený pomník padlým válečným letcům. Předválečnou tradici rovněž obnovuje Aeroklub České Budějovice, v jehož řadách působí aktivní i záložní důstojníci letectva.

Dne 1. července 1947 byl rovněž zahájen pravidelný letecký provoz Čs. aerolinií na lince Praha – České Budějovice.

Zajímavou epizodou v dubnu 1948 bylo zřízení stíhacího výcvikového střediska pro piloty nově vznikajícího státu Izrael. Akce byla oficiálně označena šifrou DI (Důvěrné – Izrael). Neoficiálně se o ní mluvilo jako o akci Hagana (hebrejsky Haganah = sebeobrana). To pramenilo ze skutečnosti, že izraelští letci byly příslušníky letecké služby Hagany. Letka vznikla v rámci vojenské pomoci státu Izrael a v Plané se přeškolovali bývalí letečtí veteráni na stroje Avia S -199. V jejich řadách byl i pozdější president státu Izrael E. Weizman.

Vlivem vnitropolitického vývoje postupně došlo k utlumení útvarů 2. letecké divize propuštěním bývalých zahraničních letců. V té době také bylo rozhodnuto o modernizaci letiště Planá, generální rekonstrukce začala v roce 1950 a trvala až do jara 1952. Letiště u Českých Budějovice se postupem času stalo jednou z nejvýznamnějších vojenských základen Československé socialistické republiky, čemuž nahrávala zejména jeho poloha u západních hranic státu. Byly zde postupně využívány a testovány všechny druhu letounů Mig, kterými čs. armáda disponovala. Své domovské právo měl na letišti legendární 1. letecký stíhací pluk, Zvolenský, a to až do svého zrušení 31. prosince 1994.

Konec vojenského letectví na jihu Čech

Vojenská letadla opouštěla českobudějovické letiště postupně tak, jak se měnila strategie obrany státu. První velké změny nastaly v první polovině devadesátých let s postupným přechodem na profesionální armádu. Letiště v Plané se specializovalo zejména na opravárenskou činnost. V letech 2000 až 2005 se letiště vedle opravárenské činnosti zaměřilo na zabezpečení záletů po opravách, rotaci zahraničních misí, výsadky v Boleticích, výcvik osádek ostatních základen a nácviky NATINEADS. Zároveň ale letiště nabídlo svou přistávací plochu několika významným zahraničním návštěvám, mezi nimiž byla řada prezidentů (prezidenti Moldávie, Chorvatska, Slovenska), včetně příslušníků královských rodin. Významnou úlohu sehrálo letiště jako koordinační středisko a základna vrtulníků v době katastrofálních povodní roku 2002. Vojenské aktivity na letišti byly ale postupně tlumeny. Opravárenská základna letectva je pak definitivně zrušena k 31. 12. 2005. Tímto okamžikem končí éra vojenského letectví na jihu Čech, aby vznikem společnosti Jihočeské letiště České Budějovice a.s. byla zahájena éra letectví civilního.

Letiště České Budějovice

Před záznam událostí, který mapuje poslední roky nového směřování letiště, jsme si vypůjčili část motta Ernesta Hemingwaye: „Všechny ideály nepotřebují jen křídla, ale i místo, odkud by mohly vzlétnout“. Letiště České Budějovice je oním místem, odkud mohou sny Jihočechů o létání vzlétnout.

Armádu střídá civil

Na přelomu tisíciletí bylo zřejmé, že se v České republice schyluje k výrazné reorganizaci armády, směřující k její profesionalizaci. Velké změny se dotkly i letectví, které přezbrojilo z Migů na švédské Gripeny. Snížení počtu bojových letounů v praxi znamenalo změny v počtu leteckých základen. Jedno za druhým vojenská letiště postupně mizela z mapy České republiky. Podobný osud mohl potkat i českobudějovické letiště.

Budoucnost českobudějovického letiště v té době závisela na prozřetelnosti a odvaze představitelů Jihočeského kraje a města České Budějovice, kteří vzali vizi o zachování letiště na jihu Čech za svou. Už v polovině roku 2005, kdy bylo zcela zřejmé, že armáda opustí českobudějovickou leteckou základnu v Plané u Českých Budějovic, založily Jihočeský kraj spolu s Městem České Budějovice akciovou společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. v níž si každý z akcionářů připsal po padesáti procentech akcií. V prosinci 2006 podepsali hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník a primátor Statutárního města České Budějovice Juraj Thoma „Memorandum o spolupráci při rozvoji a provozu Letiště České Budějovice“. Byl tak pro budoucí období deklarativně nastaven a definován vztah obou akcionářů k financování, rozvoji letiště, stejně jako k zajištění budoucího provozu a k propagaci letiště. Na startovní čáře civilního letiště v Plané u Českých Budějovic byla licence k veřejnému vnitrostátnímu leteckému provozu kategorie 2B pro Jihočeské letiště České Budějovice a.s., udělená Úřadem pro civilní letectví 29. prosince 2005. Po více jak 3 měsících tvrdých příprav mohl být 15. dubna 2006 zahájen civilní provoz a letiště u Plané se dostalo na seznam veřejných vnitrostátních letišť jako Letiště České Budějovice. Provoz začínal na jedné třetině dráhy, s omezeným množstvím techniky, s provizorním zázemím v několika pronajatých budovách. Nejcennější devizou mladé společnosti bylo nadšení, úsilí a píle zaměstnanců.

Vzhledem k tomu, že společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. měla stále jen v pronájmu třetinu ranveje a budovy nezbytné pro její obsluhu, Jihočeský kraj požádal ministerstvo obrany o bezúplatný převod letištních objektů a pozemků. Vlastnictví areálu bylo nezbytnou podmínkou pro realizaci dalších rozvojových vizí směřujících k vybudování moderního regionálního leteckého přístavu.

Přelomový rok 2007

Vláda ČR v květnu roku 2007 schválila převod bývalé bojové části areálu vojenského letiště v Plané u Českých Budějovic na Jihočeský kraj. Téměř ve shodný okamžik společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. získala licenci pro neveřejný mezinárodní provoz kategorie 4C, která umožňuje přijímat a odbavovat letadla do rozpětí křídel 36 metrů. 11. září 2007 podepsala přímo na Letišti České Budějovice tehdejší ministryně obrany České republiky Vlasta Parkanová darovací smlouvu na bezúplatný převod areálu bývalého vojenského letiště do vlastnictví Jihočeského kraje. Jihočeský kraj se tak stal majitelem více jak 300 hektarového areálu, ve kterém je na 120 budov a objektů. Společnost Jihočeské letiště České Budějovice a.s. zahájila správu areálu letiště, a ten se postupně začal proměňovat na první pohled byla patrná poctivost a péče, s jakou byl více jak 300 hektarový areál spravován. Jen část ze zdejších 120 objektů bylo možné využít pro potřeby letiště, některé se podařilo pronajmout a další jsou na nové využití postupně připravovány. Pro mnohé specificky vojenské stavby se však nová náplň jen stěží hledala. Přesto tržby z účelného komerčního využití areálu už po několika letech pokryly podstatnou část provozních nákladů společnosti. Od konce roku 2008 posiluje bezpečnost leteckého provozu na českobudějovickém letišti „rychlá letka“ okřídlených dravců a loveckých psů, jako součást týmu, který má na starosti biologickou ochranu. Jejich úkolem je zabránit střetu letadel s ptáky či se zvěří, což podle statistik bývá jednou z nejčastějších příčin leteckých nehod. Biologická ochrana zaměřená na zaplašení zvěře a ptáků patří ke standardnímu zabezpečení mezinárodních letišť.

Modernizace letiště

Vlastník areálu, tedy Jihočeský kraj, převzal nesmírnou odpovědnost za přeměnu vojenské základny na mezinárodní regionální letiště. Aby mohla být na jihu Čech zahájena pravidelná i nepravidelná letecká doprava, včetně přepravy nákladu pro kategorii středních až velkých letadel, bylo třeba připravit důkladnou modernizaci a rekonstrukci areálu. Dva roky po vydání stavebního povolení byla v roce 2010 zahájena rekonstrukce a modernizace Letiště České Budějovice V této první fázi bylo realizováno zasíťování areálu, důkladná rekonstrukce stávající řídící věže a také přeměna jednoho z bývalých armádních objektů na administrativní budovu ředitelství společnosti. Investorem stavby byl Jihočeský kraj, stavbu, která měla rozpočet více jak 60 milionů korun s na základě výběrového řízení realizovala firma K-BUILDING CB, a.s.

Očekávalo se, že rok 2011 bude pro Letiště České Budějovice velmi náročný, neboť vše směřovalo k zahájení další etapy modernizace. Jihočeský kraj podal žádost do Regionálního operačního programu Jihozápad o finanční podporu, díky níž chtěl odstartovat druhou etapu výstavby letiště. Náklady byly předběžně odhadovány na téměř miliardu. V dubnu vydal Úřad pro civilní letectví, jako speciální stavební úřad pro letecké stavby, na základě žádosti Jihočeského kraje stavební povolení pro stavbu Modernizace letiště České Budějovice – 2. etapa. V dubnu následně schválil Výbor Regionální rady Jihozápad na realizaci II. etapy
finanční podporu z evropských strukturálních fondů, konkrétně z Regionálního operačního programu NUTS II JZ, ve výši 413 484 000,- korun. Projekt počítal s výstavbou nové odbavovací haly, s rozšířením stojánky a zvýšením únosnosti části dráhy, s instalací navigačních technologií a technologií pro řízení letového provozu, s vybudováním nezbytného technického zázemí, včetně hlavní vrátnice, která měla sloužit jako bezpečnostní centrum. Celkové náklady byly odhadovány na 1 miliardu korun s tím, že evropské dotace doplní vlastník areálu letiště, tedy Jihočeský kraj. Přestože Jihočeský kraj uspěl se žádostí o finanční podporu z evropských strukturálních fondů a splnil veškeré náležitosti určené pravidly Regionálního operačního programu JZ, Evropská komise v závěru kalendářního roku
nedoporučila spolufinancování projektu rozvoje Letiště České Budějovice z evropských dotací. Doporučení Evropské komise pro kraj nebylo příjemným sdělením, ale zadal zpracování odborné analýzy nezbytných a méně zbytných kroků, které by směřovaly k modernizaci letiště v úspornější variantě, kterou by byl kraj schopen sám financovat. Podařilo se ve spolupráci s projektanty snížit rozpočet na dostavbu letiště na zhruba 511 milionů korun.

Ve východní části areálu, na okraji tzv. opraven, v průběhu let 2014 – 2015 postupně začala vyrůstat nová budova určená jako zázemí zdravotní záchranné služby a také hangár pro záchranářský vrtulník, které jsou součástí heliportu. Jednalo se o první zcela novou budovu postavenou v areálu „na zelené louce“. Po 20letech se tak letecká záchranná služba se vrátila z nevyhovujících podmínek na letišti Hosín na českobudějovické letiště. Vrtulník letecké záchranné služby, přezdívaný Kryštof 13, začal testovat nový heliport od srpna roku 2015. Bohužel v novém heliportu záchranáři setrvali pouze rok a půl. Vláda České republiky rozhodla o výměně provozovatele letecké záchranné služby na jihu Čech. Tento úkol byl svěřen Armádě ČR, která tuto činnost provozovala ze základny v Bechyni. Heliport sice na určitou dobu osiřel, ale letečtí záchranáři se do něj vracejí v lednu roku 2021.

12. září 2015 se po dlouhých 3 letech Letiště České Budějovice spolu se všemi složkami integrovaného záchranného systému Jihočeského kraje opět představilo veřejnosti. V sobotu 12. září areál Letiště České Budějovice navštívilo podle kvalifikovaného odhadu pořadatelské agentury Art4promotion rekordních 15 tisíc návštěvníků. Letiště bylo pro veřejnost otevřeno po sedm hodin, o návštěvníky se po celou dobu staralo více jak 350 organizátorů a účinkujících. Přes 900 zájemců si mohlo prohlédnout v rámci komentovaných projížděk autobusem areál letiště, který je jinak pro veřejnost uzavřený. Letiště fungovalo v běžném provozu, dispečeři na řídící věži v průběhu dne odbavili 201 pohybů (vzletů a přistání) letadel. Uskutečnilo se 50 propagačních letů, České Budějovice si tak mohlo z výšky prohlédnout 140 lidí. Veřejnost velkým zájmem o letiště dala jasnou zelenou jeho modernizaci, která v průběhu roku zdárně pokračovala.

15. září 2015 se Letiště České Budějovice z důvodu rekonstrukce vzletové a přistávací dráhy dočasně uzavřelo pro letecký provoz, ten byl obnoven až v lednu roku 2016. Stavba druhé etapy modernizace českobudějovického letiště byla rozdělena do dvou fází. První proběhla v letech 2015-2016. Sdružení stavebních firem Zvánovec a Stavmonta tehdy vybudovalo nové inženýrské sítě (kanalizace, vodovod, slaboproud, atd.), přístupové komunikace a vrátnici. Uskutečnila se také oprava ranveje a připravily se stavební práce pro druhou fázi včetně trafostanic a navigačních systémů. Druhou fázi stavebních prací prováděla firma Hochtief od listopadu 2017. Během 20 měsíců vybudovala přípojky inženýrských sítí pro objekt terminálu, vlastní budovu terminálu a přístupovou komunikaci k objektu, parkoviště pro cestující a zaměstnance včetně osvětlení. Opravena a rozšířena byla odbavovací plocha, budova zabezpečení letového provozu, letištní radionavigační zařízení, světelné vybavení, technologie odbavení cestujících a zavazadel či meteorologické vybavení. První fáze druhé etapy modernizace letiště stála 121 milionů a druhá 525 milionů korun. Investorem modernizace Letiště České Budějovice byl Jihočeský kraj.

Po dokončení modernizace přichází na řadu proces certifikace letiště pro obchodní leteckou dopravu. Tímto složitým procesem letiště postupně prochází v tomto období a usilovně pracuje na tom, aby v roce 2021 bylo připraveno na charterovou, turistickou, obchodní i nákladní mezinárodní a vnitrostátní dopravu. Držte nám palce. Klidný let a čisté nebe.

Nenechte si nic uletět

Mějte přehled o nových destinacích a službách na našem letišti

Odeslaním souhlasíte s podmínkami ochrany osobních údajů